Jejich latinský název Melopsittacus undulatus pochází ze tří řeckých slov „melos“ – zpěv, „psittacoc“ – papoušek a „undulatus“ – vlnitý. V přírodě andulky žijí v Austrálii a na některých přilehlých ostrovech. Domorodci jim říkají „bedgerigas“, což znamená „vhodné k jídlu“.
Anglický přírodovědec George Shaw poprvé popsal andulky v roce 1804 a v roce 1831 mohli návštěvníci Muzea Carla Linného vidět vycpané zvíře exotického ptáka. Až v roce 1840 byly andulky poprvé přivezeny do Evropy na příkaz londýnské zoo.
Poté začal masivní export ptáků z Austrálie a evropští ornitologové začali vyvíjet nové barvy. Přirozená barva andulek je zelená. V roce 1872 byli vyšlechtěni žlutí papoušci. Po 6 letech se Belgičanům podařilo získat modrou barvu a v roce 1917 byly ve Francii představeny bílé andulky s modrým peřím. Ve 20-30 letech se objevili modrošedí, pestrobarevní a albíni. O něco později se anglickým vědcům podařilo získat hnědé a fialové barvy.
Vědci předpokládají, že vlnití ptáci žijí v Austrálii asi 5 milionů let.
Andulka je chytřejší než většina ptáků. Některé zástupce lze naučit počítat do tří.
Mezi zvlněnými zvířaty jsou leváci a praváci, projevuje se to preferováním nabírání a držení potravy určitými tlapkami.
Andulky rády spí a věnují tomu 10-12 hodin denně.
Andulky mohou otočit hlavu o 180 stupňů.
Papoušci mají velmi dobrý zrak a sluch. Vidí svět barevně, s velmi širokým pozorovacím úhlem a slyší zvuky v rozsahu 400-20.000 XNUMX Hertzů.
Andulky jsou schopny napodobit zvuky, lidskou řeč i hlasy jiných zvířat. Jejich slovní zásoba je obvykle 100-150 slov. Světový rekord v upovídanosti patří papouškovi Pukovi, znal 1728 slov!
Zajímavé je, že andulky nemají hlasivky a zvuky vydávají pouze ústy.
V přírodě žijí v hejnech, jejichž počet může dosáhnout 1 jedinců.
Samci mají na čele peří, které pod ultrafialovými paprsky světélkuje. Lidské oko rozlišuje záři pouze ve tmě, zatímco jiní papoušci ji dokážou rozlišit na jasném slunci. V přírodě to pro samice hraje důležitou roli při výběru partnera, přistupují k tomu velmi zodpovědně, protože si vybírají partnera na celý život.
Charakteristickým rysem páření těchto ptáků jsou „polibky“. Ptáci tak napodobují budoucnost krmení mláďat, samci dávají samicím najevo, že se o své potomky umí postarat.
V přírodě se rozmnožují po celý rok. Samice snáší až 12 vajec do stromové dutiny bez podestýlky. Mláďata se rodí slepá a nahá a hnízdo opouštějí ve věku jednoho měsíce.
Novorozenci váží pouze 2 gramy a dospělí až 30 gramů. Ptačí srdce bije rychlostí 200 tepů za minutu a jeho tělesná teplota je 41 °C.
Skupina vědců z Karelské univerzity zjistila, že papoušci dávají svým potomkům různá zvuková jména, na která reagují. Kuřátka se každé naučí své vlastní jméno, opakují si ho a pamatují si ho po celý život.
Někdy k sobě papoušci chovaní ve stejné kleci vůbec necítí sympatie. Tolik let, co jsou spolu, je neobvykle zlobí a zatěžuje.
Čokoláda, sůl, avokádo a alkohol jsou pro andulku jedem.
Nešikovná chovatelská práce a nehody často vedou k různým mutacím v barvě a opeření. Jedním z nejneobvyklejších je „Father Duster“ (z angličtiny – smeták na čištění prachu). Někdy se mutovaní ptáci také nazývají „kudrnaté“ nebo „chryzantémy“. Závada v genomu znamená, že růst peří se nezastaví. Bohužel takoví ptáci často umírají před dosažením věku jednoho roku.
Všichni majitelé mazlíčků se radují, když se jim podaří s nimi navázat kontakt a dosáhnout vzájemného porozumění. Podle Horsta Bielfelda a Immanuela Birmelina je možné s papoušky navázat jazykovou komunikaci a dokonce vést zdání dialogu. Trpělivým tréninkem můžete ptáka přimět mluvit.
Co je třeba vzít v úvahu při výuce papoušků mluvit
Nejběžnějšími domácími ptáky jsou andulky. Tato zvědavá, inteligentní a bystrá stvoření se vyznačují družností, přátelskostí a veselou povahou. Autor knihy o papoušcích Horst Bielfeld si všímá jejich velmi pestrého repertoáru komunikace: cvrlikání, žvatlání, prskání při žádosti o jídlo.
Spisovatel Immanuel Birmelin píše, že inteligence andulek je tak vysoká, že jsou schopny naučit se mluvit. Rozlišují zvuky ve stejném rozsahu jako lidé a dokážou jasně reprodukovat melodii, kterou slyší.
Jeden z nejuznávanějších vědeckých časopisů Science píše o výsledcích výzkumu moderních vědců v mozku papoušků. Zjistili, že v mozku jsou neurony, které mění papoušky v napodobitele. To skrývá jejich schopnost opakovat stovky jedinečných zvuků, včetně lidské řeči, s neskutečnou přesností. Existují plemena papoušků, která jsou cvičitelnější než ostatní.
Pomocí tohoto přírodního daru mohou lidé naučit papoušky vyslovovat slova a celé fráze. Ale neměli byste si dělat iluze – nechápou význam těchto slov. I když je možné cíleně rozvíjet podmíněný reflex vhodného jednání a dosáhnout efektu situačního, aktuálního rozhovoru.
Papoušky můžete začít učit mluvit, když mláďata dosáhnou jednoho měsíce věku. Jak dlouho trvá, než se papoušci naučí mluvit? Průměrná doba školení je od 1 do 3 měsíců běžné výuky. Výsledky se nedostavují postupně, ale nárazově: pták může pouze naslouchat a dlouho mlčet, a pak okamžitě produkuje slova a dokonce i fráze. První slova jsou pro ně těžká, ale poté se rychle učí.
Která slova jsou pro papouška jednodušší? Jedná se o jednoduchá slova se samohláskami „o“, „a“, souhláskami „r“, „k“, „p“, „t“, se syčivým „ch“, „sh“. Výuku konverzace je lepší začít se jménem papouška (Kesha, Gosha). Přijímají slova pozdravu a rozloučení: „ahoj“, „sbohem“, „ciao“, stejně jako jednoduché fráze jako „Gosha je dobrý“, „chci jíst“ a podobně. Lekce se učí úspěšněji, pokud spojíte fráze s akcemi:
- Když se blížíte ke kleci, řekněte „ahoj, Kesha“, a když odcházíš, řekni „nashledanou“.
- Při změně jídla řekněte „jíst“, „Kesha chce jíst“.
- Chvalte slovy „Kesha je dobrá“.
Papoušek se dobře naučí fráze, pokud budete pečlivě sledovat jeho zvyky a komentovat je: „Kesha je šťastná“, „Kesha je šťastná“ nebo „Kesha je naštvaná“.
Jak pochopit, že papoušek začíná mluvit? Brzy po začátku vyučování je patrné, že se pták snaží něco říct. Přitom otevírá ústa, něco mumlá, zdlouhavě blábolí nebo cvrliká a mění intonaci. To jsou známky toho, že cvičí napodobování zvuků, které slyší, a brzy začne mluvit.
Než začnete učit svého papouška vyslovovat slova, zvažte tyto jemnosti:
- Můžete trénovat jednoho ptáka, neměl by mít partnera. Začne se nudit, bude hledat zábavu a učení bude vnímat jako hru. Pokud v domě žije několik papoušků, stačí jim vzájemná komunikace.
- Samci papoušků se učí častěji než samice.
- Zpočátku by měl být učitelem někdo z rodiny, zatímco papoušek lépe vnímá ženský a dětský hlas vysokého zabarvení.
Abyste dosáhli výsledků, měli byste s ptákem pracovat denně. Zařaďte cvičení do každodenní péče o svého papouška. Pamatujte, že monotónní slova a fráze vnímá jako pozadí a nebude je opakovat. Musíte s ním komunikovat emocionálně a živě. Tato zvláštnost byla zaznamenána – papoušek i bez lekcí sbírá kletby, které jsou pronášeny v srdcích a velmi emotivně.
Jak naučit papouška mluvit
Než začnete trénovat, pták by měl být ochočen, navázat s ním kontakt a vzbudit důvěru. Takové vztahy se rozvinou, pokud s ní komunikují láskyplně, bez ostrých slov nebo pohybů. Papouška byste neměli sbírat, narušovat jeho osobní zónu, způsobí mu to stres.
S papouškem byste měli komunikovat v dobré náladě, v klidu, hravě. Ptáček pak v člověku uvidí kamaráda, bude mít zájem ho napodobovat, komunikovat, včetně kopírování mluvených zvuků.
Je lepší provádět lekce, když papoušek nemá velký hlad, ale ne bezprostředně po jídle. Před hodinou připravte jeho oblíbené pamlsky, kterými odměníte jeho pokroky. Pokud ale pták není při výcviku příliš pilný, nekřičte, tím méně trestejte, aby nepřestal důvěřovat.
Začněte své lekce ráno, abyste mohli strávit 2-3 lekce během dne opakováním a posilováním „tréninkového materiálu“.
Zde je návod, jak naučit papouška:
- Pták může zůstat v kleci a sedět na hrazdě. Pokud poletuje po místnosti, zavolejte ji k ruce nebo ke stojanu na hrací stůl.
- Upoutejte pozornost ptáka na sebe, počkejte na okamžik, kdy se na vás zaměří. K tomu je potřeba s ní něžně mluvit, poplácat ji po tlapkách a dát jí pamlsek.
- V prvních lekcích je lepší papouška naučit vyslovovat své jméno, které už mnohokrát slyšel. Chcete-li to provést, opakujte to 10–20krát s přestávkami. Pamatujte, že slovo by nemělo být vyslovováno monotónně, ne mumlat, ale vesele, s intonací, s radostnými emocemi.
- Na každou lekci si připravte pár slovíček nebo frází, které se naučíte. Pozorně sledujte, jak na ně papoušek reaguje. Pokud nějaké slovo nevzbuzuje zájem, přejděte k jinému. Tím si rozšíříte slovní zásobu, ale lekce budou postupně obtížnější.
- Během lekce při poslechu může papoušek vydávat nějaké zvuky. Pokud je uslyšíte, zastavte se na několik sekund, aby měl čas, aby se pokusil promluvit, a poté pokračujte.
- Chvalte ptáčka za takové úsilí, povzbuzujte ho a můžete mu dopřát něco chutného, co miluje.
- Lekce by neměla být dlouhá – studujte 5-10 minut, pták se prostě bude nudit víc než to.
- Pokud si všimnete, že papoušek ztrácí zájem o lekci, zastavte lekci.
Pokud po dlouhé době tréninku nejsou žádné výsledky, znamená to, že pták není upovídaný a nechce ovládat řeč. Nezbývá než se s tím smířit.
Jak naučit andulku mluvit za 1 den? Můžete nechat magnetofonový záznam s nějakou frází nebo slovem poblíž klece papouška na celý den. Spíš ale bude zázrak, když toto slovo okamžitě vysloví nějaký zvlášť talentovaný ptáček. Většinou až po týdnu takto intenzivního výcviku se andulka pokusí něco říct. Při výuce řeči je navíc mnohem důležitější komunikace s majitelem, na kterého papoušci velmi přilnou.
Od majitele andulky vyžaduje hodně trpělivosti a vytrvalosti, aby ji naučil vyslovovat první slova a fráze. Je třeba si uvědomit, že mezi ptáky jsou také více či méně talentovaní, chytří a hloupí. Ale častěji začnou potěšit celou rodinu svou hovorností a s potěšením komunikovat s lidmi.
