Jak obtížná je švédština?

Švédština, norština a dánština k sobě mají velmi blízko – možná zhruba stejně jako ruština, ukrajinština a běloruština.

S islandštinou mají také mnoho společného, ​​ale islandština je mnohem blíže staré norštině. (Dovolte mi připomenout, že finština stojí stranou, protože patří do jiné jazykové skupiny).

1. Podle množství zdrojů Švédština je nejlepší volbou. Materiálů o norštině a dánštině je podstatně méně, s islandštinou je situace ještě horší.

2. Podle počtu dopravců Švédština je opět napřed! Rodilých mluvčích švédštiny je dvakrát více než norských a dánských (10 milionů oproti 5.6 a 5 milionům). Islandština stojí skromně na vedlejší koleji – mluví jí pouze 300 tisíc rodilých mluvčích.

3. Podle výslovnosti Švédština a norština jsou zhruba na stejné úrovni – oba jsou tonální jazyky, ale toho se nelekejte. Zvládnutí tonického stresu udělá vaši výslovnost krásnější a přirozenější, ale řekl bych, že v kontextu nehraje rozhodující roli. Toto není Číňan se svým superdůležitým tónovým systémem.

Ale dánská výslovnost je pro začátečníky skutečným kamenem úrazu. Za prvé, Dánové nevyslovují slova jasně („jako by mluvili s bramborem v puse“, jak rádi vtipkují Švédové a Norové – jejich výslovnost je jasná!).

Za druhé, v dánštině se pravopis a výslovnost slov velmi liší (stejně jako v angličtině!). Ale ve švédštině a norštině jsou pravidla čtení mnohem jednodušší.

4. Gramatika Norština a dánština jsou jednodušší než švédština. Švédský jazyk si zachoval archaické formy koncovek. Islandština je nejsložitější z nich (co chcete? Je to prakticky stará norština!)

5. С slovní zásoba vše je velmi zajímavé. Nejvíce anglických vypůjčených slov má dánština a norština. Švédština je v tomto ohledu originálnější, i když s angličtinou je stále mnoho společných slov. Islandština je samozřejmě daleko od všech ostatních.

Pokud ale studujete norštinu, získáte klíč ke švédštině prostřednictvím mluvené norštiny a k dánštině prostřednictvím psané norštiny. Ano, mluvená a psaná norština se velmi liší, jsou to prakticky dva dialekty.

6. Nářečí existuje ve švédštině, norštině a dánštině. V norštině se však musíte naučit alespoň dva – mluvený a psaný jazyk. Ve švédštině se naučíte „standardní švédštinu“ a netrapte se tím, dokud nebudete muset odjet někam na venkov. Nebo ve Skåne – dialekt Skåne je zvukově podobný dánštině (nepříliš krásný a těžko srozumitelný) a Švédové ho nemají rádi.

Samozřejmě, když se učíš jazyk z lásky, nemyslíš na všechny tyhle praktické záležitosti 🙂 Ale i tak je fajn vědět, že švédština je dobrá volba: spousta materiálů, melodická výslovnost, jazyk sám o sobě nic moc obtížný.

Je snadné se naučit švédsky?

Spoiler: Švédština není moc obtížná. Ale pro začátečníka v cizích jazycích se bude jakýkoli vybraný jazyk zdát obtížný. Za prvé, mozek se přepojí a položí hloupé otázky jako „proč mají tak pitomou gramatiku/výslovnost?“

Ale to všechno jsou jen iluze. Švédština není vůbec složitá ve srovnání s románskými jazyky, ve kterých mají slovesa 5-6 různých koncovek v KAŽDÉM čase.

Pokud umíte anglicky, můžete snadno začít ve švédštině. (A německý základ znamená, že už znáte spoustu slov ve švédštině).

Ze zkušeností mých studentů mohu říci, že při studiu alespoň 5 hodin týdně po 4-6 měsících pocítíte hmatatelné výsledky. Pokud máte anglický základ a dobrou paměť, pak během 3-4 měsíců uvidíte znatelný pokrok.

Jak je angličtina užitečná pro začátečníky ve švédštině?

1. Přístup k bohatství zdrojů a materiálů;
2. Mnoho slov je snadno zapamatovatelných, protože jsou podobná angličtině (lång – dlouhý, röd – červený, fotboll – fotbal, atd.);
3. Pochopení logiky článků (ačkoli článků ve švédštině je více);
4. Porozumění systému časů (obecná logika, ale švédské časy mají pouze 5).

Dovolte mi dodat, že ve švédštině Otázky jsou jednodušší: Na rozdíl od angličtiny nejsou potřeba žádná pomocná slovesa!

Ale konce jsou obtížnějšínež v angličtině. Přídavná jména mají tři podoby, tzn. tři typy zakončení (například krásný – krásný – krásný: vacker – vackert – vackra).

Podstatná jména v množném čísle mají 4 typy koncovek + žádnou koncovku (ano, i toto je možnost v množném čísle). Existují také některé formy výjimek.

Někteří to budou považovat za obtíž, zatímco jiní to budou považovat za zajímavou vlastnost švédštiny. Pro mě tyto konce dodávají švédštině kouzlo. Je příjemné vědět, že tyto kusy starověku, o které přišli Norové a Dánové, stále žijí v moderní švédštině.

Jaké bonusy přináší znalost ruštiny při učení švédštiny?

Nezlobte se, pokud neumíte anglicky. Dokonce i vaše rodná ruština vám pomůže naučit se švédsky!

1. Švédská výslovnost je pro rusky mluvící jednodušší než pro americko-anglicky mluvící. Podívejte se na následující zvuky:

• Velmi podobné ruštině [u]: tjej, kyssa kinesiska, kök
• Ne tak měkký jako ruština [eh], ale docela blízko: vill, kall, leva, följa
• Mnohem blíž k ruštině [R]než do angličtiny [r]: podprsenka, var, rod

2. Stres ve vypůjčených slovech se často shoduje s ruštinou:

Apoték, biblioték, universitét, Amérika, teáter

Mámma, páppa, seriös, regissör, ​​​​choklád

3. Ve švédštině je mnoho slov, která znějí a jsou psána téměř jako ruská! Samozřejmě je mezi nimi mnohem méně paralel než mezi švédštinou a angličtinou, ale stále je velmi hezké, že naše jazyky mají podobná slova. Zde jsou některé běžné s přibližnou výslovností:

4. Některé nastavené výrazy v ruštině a švédštině jsou přeloženy identicky (ale neshodují se s anglickým překladem!):

• björntjänst („medvěd + laskavost“) = medvědí služba
• hungrig som en varg = hladový jako vlk (srov. angl.) hladový jako lovec)
• å ena sidan / å andra sidan = na jedné straně/na druhé straně (srov. anglickou vzdálenější verzi: na jedné straně/na druhé straně “na jedné straně/na druhé straně”)
• Att vänstra – “jdi doleva” (více brutální – vlevo, odjet)

5. Ruština a švédština mají úžasné podobnosti ve tvoření slov!

Reflexní přípona -sya/-s (není k dispozici v angličtině):

Některá slova s ​​předponami jsou zrcadlovým obrazem ruských:

• Předchozídát = dříve + dát
• Předníställa = přední + ställa
• Vysvětlit ～ objasnit, objasnit
• Proklara = för + klara
• Přivyknout / zvyknout si = s + učit se
• Vänja (Någon) vid (vid = y, zavináč)
• Odstavit / odučit = od + učit
• Vanja av (av = od, od)

Švédské zajímavosti

Vy a já jsme plynule přešli od diskuse o bonusech z ruského prostředí k zajímavým funkcím ve švédském jazyce. Chceš víc?

1. Ve švédštině existuje spousta dlouhých složených slov, která jsou vtipně rozebrána:

• Telefonsamtal (phone+talk) = telefonický rozhovor
• iskall (led + studený) = ledový
• Morgonskaffe (ráno+káva) = ranní káva
• Drömkvinna (sen+žena) = ideální žena
• Tjuvlyssna (zloděj+poslouchat) = odposlouchávat
• Stensäker (kámen+sebevědomý) = železobetonová důvěra
• Solklar (slunce + jasno) = jasno jako den

2. Švédština má nádhernou příponu -je. Díky tomu slova znějí hezky, odmítavě nebo jednoduše neformálně:

• Baby (z angličtiny) – miminko/baby (Dítě)
• Gratulerar (gratuluji) – zdarma (blahopřejeme; dosl. „blahopřejeme“)
• Tjock (tlustý) – tjockis (tlustý muž, tlustá žena)
• Känd (slavný) – kandis (celebrita) atd.

O takových slovech je celý článek.

3. Švédština má flexibilnější slovosled než angličtina. Není to tak zdarma jako v ruštině, ale dává prostor pro experimentování:

• Jag har köpt den ringen för dig. – Koupil jsem pro vás tento prsten.
• Den ringen har jag köpt för dig. – Koupil jsem ti tenhle prsten.
• För dig har jag köpt den ringen. – Koupil jsem ti tenhle prsten.

Ještě zajímavější je změna slovosledu ve vedlejších větách (bisats). Ale to je jiný příběh, tahle švédština není pro začátečníky 🙂

Dobře, nalákali vás Švédové do své sítě? Přemýšlíte, jakou učebnici vybrat? I zde vám můžeme pomoci: přečtěte si naši úžasnou recenzi švédských učebnic, prohlédněte si náš výběr švédských zdrojů a připojte se k Language Heroes. Pojďme se společně učit švédsky!

Na celém světě je více než deset milionů rodilých mluvčích švédštiny. Kromě Švédska se jím mluví v zemích jako Finsko, Estonsko, Norsko, Kanada a USA. Na Ålandských ostrovech (Finsko) je pozice švédštiny tak silná, že se Ålandané nemusí učit finsky vůbec. Mnoho Ålanderů se po absolvování střední školy stěhuje do Švédska.

„Národní“ švédština je založena na dialektu, kterým se mluvilo ve středním Švédsku v 19. století. Tento dialekt se rozšířil po celé zemi, i když mnoho místních variací jazyka zůstalo. Prominentními příklady jsou jazykové varianty ve Skåne a Gotlandu. První skupina je snadno identifikovatelná díky glotálnímu [r], Gotland je známý pro vokální kombinace – staroseverské dvojhlásky jako [ai] a [oy]. Například skvrna (kámen), ve švédštině – sten; doy (zemřít), ve švédštině – dö.

Je švédština obtížný jazyk a do jaké jazykové skupiny patří?

Norština, švédština a dánština jsou podobné jazyky. A pokud jednoho z nich znáte, určitě pochopíte i ostatní. I když míra vzájemného porozumění do značné míry závisí na dialektu a přízvuku mluvčího. Slovník je téměř z 90 % podobný. Jazyky jsou gramaticky strukturovány stejným způsobem. Vysvětluje to skutečnost, že pocházejí ze staré norštiny, jazyka germánských národů, kteří žili ve Skandinávii v době Vikingů. V současnosti toto území okupují Švédsko, Dánsko a Norsko.

Severogermánské jazyky se tradičně dělí na východní skandinávské (švédské a dánské) a západo skandinávské (norské, islandské a faerské). Pro zlepšení vzájemného porozumění mezi jazyky byla klasifikace změněna na ostrovní skupinu (ostrovní skandinávské dialekty, faerština a islandština) a kontinentální skupinu (norština, švédština a dánština). Kontinentální odrůdy, alespoň z lingvistického hlediska, mají tak vysokou míru shodnosti, že je lze dokonce považovat za nářeční kontinuum.

Švédský jazyk se tradičně dělí do šesti hlavních dialektových skupin: norrlandština, svealandština, gotlandština, goethština, jihošvédština a východní švédština (finská švédština). Skutečný počet dialektů je několik stovek, i když většina z nich je víceméně vzájemně srozumitelná. Výjimkou jsou některé velmi odlišné varianty jazyka v Dalarně, Norrbottenu a Gotlandu. Rozdíly mezi dialekty byly v moderní době značně zredukovány se zavedením vylepšených způsobů dopravy a hromadných sdělovacích prostředků. Většina jazykových variant existuje ve spektru: standardní jazyk – venkovský dialekt. Extrémy venkovského dialektu mají výrazné gramatické rysy a fonetickou strukturu, které jsou pro cizince nesrozumitelné.

Je švédština těžký jazyk? Záleží na tom, jak blízko je mu rodný jazyk. Švédština a dánština, norština, islandština a faerština jsou příbuzné jazyky. Další v rodokmenu jsou němčina, francouzština, angličtina. Ruština, perština a hindština jsou velmi vzdálenými příbuznými skandinávských jazyků. Ale všichni jsou součástí indoevropské rodiny, podobnosti mohou být v základní slovní zásobě, gramatice a slovosledu. Finština naopak není příbuzná žádnému ze skandinávských jazyků. Porovnejme slova v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině a finštině.

Kan du hjälpa mig? Co je kempingové místo? Fráze sestávající téměř výhradně ze švédsko-anglických příbuzných. Kan zní jako can, hjälpa= pomoc, mig = já. Var är= kde jsi, campingplatser =místa táboření, nära här =blízko, du =vy. Překlad, jak asi tušíte: Můžete mi pomoci? Kde jsou tady kempy?

Základní slovosled je V2. To znamená, že predikát vyjádřený slovesem se objevuje na druhém místě v oznamovací nezávislé a neutrální klauzi. Charakteristickým rysem švédské gramatiky, který sdílí každý jiný skandinávský jazyk, je to, že určitý člen je vyjádřen hlavně příponou podstatného jména. Neurčitý člen je samostatné slovo, které předchází podstatnému jménu. Články se liší ve formě v závislosti na pohlaví a čísle podstatného jména. Ve standardní švédštině nemají podstatná jména žádné jiné koncovky pádů než přivlastňovací a existují dva rody, střední a společný. Určují podobu přídavných jmen a členů.

Obecný rod se používá s „en“, jako v „en flaska (láhev)“, u podstatných jmen středního rodu se používá „ett“ jako v „ett brev (dopis)“. Slovník obsahuje mnoho přejatých slov, zejména z nízké a vysoké němčiny a nověji z francouzštiny a angličtiny.

Mluvená švédština je poznamenána hudebním stresem, což z ní činí jeden z nejmelodičtějších „zpívajících“ jazyků na světě. Göteborský dialekt má zvláště „zpěvný“ tón. Skutečnost, že je (částečně) tonální, je mezi indoevropskými jazyky unikátní. Existují dva typy tónového přízvuku – akutní a nudný přízvuk:

• tón 1 – přízvuk na první slabice;
• tón 2 – přízvuk na dvě slabiky.

Akutní přízvuk se obvykle používá pro slova, ve kterých je druhá slabika určitým členem, a pro slova, která mohou patřit do staroseverského jazyka (byla jednoslabičná).

Rozlišení je velmi důležité. Tón mění význam slova:

• STEG-en (stegen) – kroky (z ett steg, „krok“); STE-GE (stegen) – schodiště (z en stege, „žebřík“);
• normen (norma) – norrmän (Noři);
• modet (odvaha) – modet (móda);
• tanken (nádrž) – tanken (myšlenka).

Švédština má mnoho takových rozdílů. Například slovo „tanken“ (myšlenka) je odvozeninou od „tanke“ (vzít v úvahu). Pokud znáte tónový přízvuk základního slova, pak má derivát stejný přízvuk. Po zvládnutí tónových akcentů budete „zpívat“ jako skutečný Švéd!

Při mluvení mají Švédové tendenci „polykat“ písmena a „sbírat“ slova dohromady. To je pro nerodilého mluvčího obtížné vnímat. Například Vad sa du? (Co jsi říkal?), nebo se to dá vyslovit jako Vasaru? Nebo Varför ska du inte gå med? (Proč se nepřipojíte?) – zní to jako Vaffschkaduntegåmä? Švédština má několik „tichých“ písmen; první souhláska ve slovech hjälp (pomoc), přepis ruskými písmeny [yelp], djup (hloubka) [yu: p], ljum (teplý) [mňam:].

Obecně je mluvená švédština tak neformální, že ti, kteří tento jazyk neznají, ji mohou vnímat jako plnou slangových slov a žargonu.

Motivace ke studiu

Mnoho lidí přemýšlí, kterému jazyku dát přednost a studovat jej jako první. Odpověď nezní, zda je švédština obtížná nebo ne. Okolnosti, které vedou k tomu, že se některé jazyky učí praktičtěji. Někteří plánují najít práci ve Švédsku, někteří mají v této zemi přátele/příbuzné. Učit se švédsky je tedy logické.

Země významně přispěla ke světové kultuře a umění. Pokud chcete být v epicentru nejnovější populární hudby, vychutnejte si filmy Ingmara Bergmana, Roye Anderssona, Tomáše Alfredsona bez titulků – naučte se švédsky!

Švédové mluví dobře anglicky, ale znalost švédštiny je velmi užitečná pro komunikaci v běžném životě. Mnoho nabídek práce ve Švédsku vyžaduje, aby uchazeči kromě angličtiny mluvili také švédsky. Integrace do nové země samozřejmě znamená respektování kultury a způsobu života lidí. Učit se švédštinu od nuly je nejlepší způsob, jak začít proces integrace do nové kultury. Učení švédštiny vám zajistí, že v novém prostředí uspějete a že vás místní přijmou jako svého. Švédové říkají, že je nemožné pochopit jejich vtipy, pokud je neposloucháte v jejich přirozeném kontextu.

Jako nejrozšířenější jazyk ve Skandinávii může být švédština mimořádně užitečná pro každého, kdo podniká ve Švédsku, Norsku, Dánsku nebo Finsku.

Jak se naučit švédštinu sami od nuly?

Učit se švédštinu sami má mnoho výhod. Můžete to udělat svým vlastním tempem, podle svých schopností nebo omezení. Kromě toho existuje mnoho dobrých a bezplatných online kurzů, ze kterých si můžete vybrat.

Je možné se učit z učebnic nebo tutoriálů?

Výuka švédského jazyka pro začátečníky nebo gramatika, slovník jsou hlavními učebními pomůckami, ale měly by být dobrými pomůckami. Špatně napsaný slovník více zmate, než pomůže. Nevýhodou této metody je, že celý proces učení je zcela na vás. Je těžké si to sami strukturovat. Bude to chtít hodně motivace a důslednosti.

1. Švédština pro začátečníky – Rivstart A1+A2. Série Rivstart (ve švédštině) se používá ve vzdělávacích institucích, jako je Lund University (to už je co říct!). Jednoduché a jasně navržené učebnice mají za cíl, aby byl proces učení co nejinteraktivnější.
2. Konverzační švédština od Routledge: série (audio + knihy) určená pro lidi, kteří se učí švédštinu sami od nuly. Struktura vzdělávacího procesu: dialog, slovní zásoba, analýza, gramatika, opakování.
3. Lexin je online slovník poskytovaný společností Språkrådet (Švédská jazyková rada). Kromě tradičních funkcí slovníku obsahuje animovaná videa a slovníkové obrázky.
4. The Peoples Dictionary – anglicko-švédský slovník
5. Pomoc s konjugací sloves nabízí také vícejazyčný online slovník Interglot.
6. bab.la – online slovník, jazykové hry
7. ord.se je online slovník poskytovaný švédským vydavatelem Nordstedts.
8. Švédské fráze

Online školení

Naučte se švédsky na bezplatném kurzu poskytovaném Svenska Institutet:

• základní znalosti (abeceda, gramatika, slovníček frází a psaní);
• vhled do švédské kultury a společnosti.

Řekni to švédsky – audio kurz mluvené švédštiny vytvořený rodilými mluvčími.

Švédská 101 – naučte se 1000 nejčastěji používaných švédských slov.

Podle aplikace

1. Språkkraft Läscoach je výuková aplikace podobná hře, která vám pomůže naučit se číst švédsky. Čtení tweetů, novinových článků a nakonec literárních děl.
2. En or Ett – herní aplikace
3. Rättstavat – analyzuje slova, která lze snadno přepsat.
4. Duolingo
5. Lingio

Na kurzu

Švédská vláda poskytuje kurzy švédštiny – SFI (svenska för invandrare). Každá osoba, která se přistěhovala do Švédska, má ze zákona nárok na bezplatné vzdělání ve švédštině!

1. Upgrady – Individuální školení prostřednictvím video spojení s učitelem. Každá distanční lekce je vedena v čase, který uživateli vyhovuje. Tréninkový plán je vypracován dle individuálních potřeb.
2. Švédština pro začátečníky a pro ty, kteří již tento jazyk dobře znají.
3. Undervisning i svenska

Lekce s učitelem

Jazyky se ve skutečnosti „nedají“ učit, lze se je pouze naučit. Odpovědnost za vzdělávací proces nese žák a učitel je pouze průvodcem, který by měl motivovat. Jazyková pedagogika ušla v současnosti dlouhou cestu. Kdysi byly gramatické překlady považovány za jediný způsob učení. Dnes se praktikují různé přístupy s důrazem na to, aby student co nejvíce hovořil v cílovém jazyce, švédštině, norštině nebo dánštině. Není pochyb o tom, že gramatika je důležitá, ale hlavním účelem jazyka je komunikace. Učení by proto nemělo být pasivní zkušeností, bez ohledu na to, jak těžké může být. Učitel, který dokáže gramatická cvičení proměnit v participativní hry a znovu vytvořit scénáře ze skutečného života, povzbuzuje studenta, aby myslel na vlastní nohy a prakticky využíval získané jazykové dovednosti.

skupinu

Výuka jazyka ve skupině má rozhodně mnoho výhod. Student získá větší nadšení pro učení se nového jazyka a motivaci. Skupinové učení podporuje rozvoj kreativních dovedností. Ve skupině jsou studenti s různými osobnostními charakteristikami. Tato rozmanitost přináší studentům množství nápadů, které mohou analyzovat a rozvíjet. Je samozřejmé, že během výuky by měla být omezena komunikace v rodném jazyce. Učitel se při interakci se studenty zaměřuje na cílový jazyk, i když prakticky nic neumí. Ale každá jednoduchá fráze je snáze zapamatovatelná, když se používá v průběhu lekce. Například věta Jag förstår inte = nerozumím. Nebo Vad sa du?=Co jsi řekl? Förstår ni?= Rozumím?

Jeden na jednoho

Nestačí se jen naučit jazyk, student musí pochopit jeho význam a ocenit hloubku studovaných slov. Proto je důležité i zasvěcení do kultury, nejen tradiční, ale i moderní. Poslouchejte zpravodajské programy zobrazující důležité problémy v zemi cílového jazyka.

V Information Sweden najdete řadu tipů, jak se naučit jazyk pomocí různých metod, včetně aplikací, filmů a dalších.

LT Inläsningstjänst vám umožní číst a poslouchat texty.

Přes Skype

Využijte příležitosti učit se švédsky přes Skype v malé skupině. Účelem tohoto kurzu je umožnit vám komunikovat v každodenních situacích.

Výhody sledování filmů, poslechu audia, čtení knih

Radio Sweden på Lätt Svenska Když se začnete učit švédsky, poslouchejte „Radio på lätt svenska“. Mluví se zde velmi pomalu, takže se můžete naučit nová slovíčka, ale hlavní je zaměřit se na výslovnost. Pokud je to pro vás snadné a jednoduché, můžeme doporučit poslech Sommar & Vinter i P1 nebo P3 Dokumentär, zejména těm, kteří mají rádi historii.

Internetová služba SVT Play nabízí více než 2000 hodin televizního vysílání.

Fem myror är fler än fyra elefanter (Pět mravenců jsou více než čtyři sloni). Švédský televizní seriál pro děti (1973-1975). Jeho součástí byly písničky, náčrtky s informacemi o písmenech a číslech.

Karikatura hodinek Karlsson På Taket; číst; stáhnout a poslouchat.

Nils Holgerssons underbara resa genom Sverige view

Švédové a jejich vůdci Werner von Heydenstam Svenskarna och deras hövdingar

8 SIDOR – internetové noviny. Články jsou prezentovány jednoduchým jazykem.

Užitečné tipy

Švédská gramatika je mnohem jednodušší, než si dokážete představit. Slovosled je podobný angličtině. Podstatné jméno–predikát vyjádřený slovesem–předmětem (SVO) se slovosledem V2. Pochopit pravidlo intuitivně není těžké. Důležitým aspektem gramatiky je shoda.

Jazyky se dělí na analytické a syntetické. Analytický je typ jazyka, ve kterém jsou spojení mezi slovy ve větách přenášena pomocí pomocných částic. Syntetika používá aglutinaci k vyjádření syntaktických vztahů ve větě. švédština má:

• analytické funkce: člen (en, ett, den, det) a předložka (på, i, vid, från);
• syntetické funkce: rys – koncovky podstatného jména (kvinnan, kvinnor, kvinnorna, kvinnas. ), slovesa (ropar, ropade, ropat, ropas), také přídavné jméno (grön, grönt, gröna, gröne, grönare, grönast);
• tvoření slovních tvarů (springa, sprang, sprungit; mus, möss).

Ve švédské abecedě je 9 samohlásek: a, e, i, o, u, y, å, ä. Kromě toho existují dlouhé a krátké samohlásky. Specifikem je, že v psané podobě je rozdíl mezi nimi vyznačen tím, že souhláska je zdvojená: tal (dlouhá hláska a“) řeč a vysoká (krátká „a“) ​​borovice.

Výslovnost krátkých samohlásek je centralizovanější a slabší než jejich dlouhé protějšky. Kromě rozdílu v zeměpisné délce jim to dává trochu jiný zvuk. Výzkum krátkých samohlásek dokonce vedl k teorii, která je považuje za jedinečné. Podle této teorie má švédština ve skutečnosti 17 nebo 18 samohlásek, v závislosti na dialektu.

Slovesa v mluvené švédštině mají šest tvarů: infinitiv, rozkazovací způsob, přítomný preterit, supin (zvláštní inovativní tvar, který se používá s pomocným slovesem k vytvoření složeného tvaru sloves v minulém čase), příčestí 2. Můžete se zaměřit na učení nejpoužívanější v konverzaci a v tiskových slovesech. Jediná forma konjunktivu široce používaná v každodenní řeči je vore (bych), z vara (být). Používá se jako jeden způsob vyjádření podmínky, ale není vyžadován. Obecně jsou formy konjunktivu považovány za archaické. Kromě tvarů mají slovesa dvě gramatické kategorie – čas a časování.

Přídavné jméno má srovnávací a superlativní stupně, skloňuje se podle pohlaví, čísla a kategorie určitosti. Určitost podstatných jmen je zaznamenána především prostřednictvím sufixů (koncovek), doplněných o jednotlivé členy určité a neurčité.

Až do konce 1960. let se ve Švédsku často používaly honorativy (herr, fru a fröken) před Du-reformen. Reforma, která zpopularizovala zájmeno du druhé osoby v jednotném čísle jako formu oslovení téměř v jakékoli situaci, bez ohledu na sociální postavení, věk, profesi pohlaví a tak dále.

Nejobtížnějším aspektem výuky švédštiny je mluvení. Pro zdokonalení verbální složky jazyka je ideální poslech hudby.

Fricky (Carl Eric Freeman)

Švédština je poměrně snadno pochopitelná od rané fáze. Navíc to poskytne obrovskou výhodu v porozumění dalším germánským jazykům. Je dobře zdokumentován na internetu a poskytuje mnoho slovníků a učebnic gramatiky. Stejně jako historický slovník Svenska Akademiens ordbok a moderní verze Svenska Akademiens grammatik.