Nemoci hepatobiliárního systému jsou palčivým problémem moderní medicíny, takže vznik nových léků pro léčbu této běžné patologie přirozeně vzbuzuje značný zájem jak ze strany odborníků, tak samotných pacientů. Nedávno byl na ukrajinský farmaceutický trh uveden lék URSOCHOL, vyráběný farmaceutickou společností Darnitsa. Účinnou složkou léčiva je kyselina ursodeoxycholová (INN – kyselina ursodeoxycholová), netoxická žlučová kyselina syntetizovaná v játrech a je jednou z přirozených složek žluči. Oblast terapeutického použití URSOCHOL je velmi široká a zahrnuje různá onemocnění jater a žlučových cest: chronickou aktivní hepatitidu s cholestatickým syndromem, akutní hepatitidu, toxické jaterní léze různého původu, primární biliární cirhózu, primární sklerotizující cholangitidu, biliární dyskinezi , atd. Ale možná největší zájem je o možnost použití tohoto léku pro konzervativní léčbu cholelitiázy (GSD). Je třeba poznamenat, že začátek používání kyseliny ursodeoxycholové v medicíně je spojen právě s léčbou této patologie: v roce 1975 byla odhalena schopnost této látky rozpouštět cholesterolové kameny a poté začali aktivně studovat její terapeutické účinky. účinky na patologii jater (Lazebnik L. B. et al., 2002).
GSD je jedním z nejčastějších onemocnění hepatobiliárního systému. Žlučové kameny jsou ve vyspělých zemích detekovány u 10–15 % populace. U žen se cholelitiáza vyskytuje 2–3krát častěji než u mužů; s věkem dochází ke zvýšení incidence u jedinců obou pohlaví (Leishner U., 2001). Toto onemocnění již není kazuistikou ani v dětství (Kharitonova L.A., 2003). Proto je v současnosti cholelitiáza interdisciplinárním problémem, protože pacienty s touto běžnou patologií léčí lékaři různých specializací: gastroenterologové, terapeuti, chirurgové, pediatři.
Jaké jsou moderní přístupy k léčbě cholelitiázy? Je zřejmé, že v pozdějších stadiích tohoto onemocnění, charakterizovaných závažnými klinickými příznaky, častou recidivou biliární koliky, rozvojem akutní nebo chronické kalkulózní cholecystitidy a dalšími nebezpečnými komplikacemi (empyém, perforace žlučníku, obstrukční žloutenka), musí podstoupit chirurgickou léčbu. Značná část z nich však nemá výrazné klinické projevy onemocnění a lze je úspěšně léčit konzervativními metodami. Mnoho pacientů má navíc kontraindikace k chirurgické léčbě kvůli přítomnosti závažné doprovodné patologie nebo z určitých subjektivních důvodů odmítají chirurgický zákrok. Dnes je jedinou neinvazivní metodou léčby cholelitiázy orální litholytická terapie – lékové rozpouštění žlučových kamenů. Tento způsob léčby cholelitiázy má řadu významných výhod: není spojen s rizikem rozvoje pooperačních komplikací, včetně potenciálně fatálních, a lze jej provádět ambulantně.
Existují 3 typy žlučových kamenů: cholesterolové, pigmentované a smíšené. Je třeba poznamenat, že pomocí přípravků žlučových kyselin lze rozpustit pouze cholesterolové kameny. Téměř v 80 % případů cholelitiázy je však zjištěn cholesterol a smíšené kameny, které obvykle obsahují alespoň 70 % cholesterolu (Perederiy V.G., Tkach S.M., 1998). Podle jiných údajů tvoří cholesterolové kameny 80–90 % všech žlučových kamenů (Leishner U., 2001). Cholesterolové kameny o průměru do 20 mm jsou podrobeny rozpuštění léčiva. Povinnými podmínkami takové terapie je přítomnost funkčního žlučníku a zachování průchodnosti cystických a společných žlučovodů.
Cholesterolové kameny se tvoří ve žlučníku pouze při určitých změnách chemických vlastností žluči: snížení obsahu žlučových kyselin a zvýšení obsahu cholesterolu. Předpokladem pro tvorbu kamenů je přítomnost žluči přesycené cholesterolem. Žlučové kyseliny v tomto případě k udržení cholesterolu v rozpuštěném stavu nestačí a z jeho vysrážených krystalů se vlivem glykoproteinů v hlenu žlučníku tvoří mikrolity. Pak se z nich postupně tvoří kameny, které lze již zobrazit při ultrazvukovém vyšetření (ultrazvuk). Kromě toho hraje důležitou patogenetickou roli v procesu tvorby kamenů snížení motorické funkce žlučníku a stagnace žluči, přítomnost anatomických anomálií žlučníku, což ztěžuje odstranění mikrolitů do střeva a vytváří podmínky pro další zvyšování jejich velikosti.
Je tedy zřejmé, že medikamentózní korekce narušené chemie žluči by měla být zaměřena na stimulaci syntézy a sekrece žlučových kyselin, jakož i na potlačení syntézy nebo sekrece cholesterolu (Maslovsky L.V. et al., 1998). Tyto požadavky plně splňuje URSOCHOL, jehož použití pro perorální litolytickou terapii je patogeneticky opodstatněné: lék inhibuje syntézu cholesterolu v játrech, tvoří tekuté krystaly s molekulami cholesterolu a brání jeho vstřebávání ve střevě, snižuje litogenitu žluči snižuje poměr cholát-cholesterol, čímž podporuje rozpouštění cholesterolových kamenů a zabraňuje jejich tvorbě. Je třeba si uvědomit, že čím dříve je léčba zahájena, tím větší je šance na dobrý výsledek, protože při dlouhodobé existenci cholesterolových kamenů dochází k jejich zvápenatění a nelze je již rozpustit. Pro sledování účinnosti litolytické terapie se doporučuje každých 6 měsíců provádět ultrazvukové a rentgenové vyšetření žlučových cest.
Vše výše uvedené nám umožňuje konstatovat, že rozsah potenciálního použití přípravků žlučových kyselin a zejména URSOCHOLu u cholelitiázy je poměrně široký. Dnes je kyselina ursodeoxycholová považována za lék volby pro konzervativní léčbu cholelitiázy (Loginov A.S. et al., 1997). Navíc u významné části pacientů po litotrypsii nebo cholecystektomii opět dochází k tvorbě kamenů ve žlučových cestách. Proto se také používají různá schémata pro použití kyseliny ursodeoxycholové k prevenci relapsů cholelitiázy (Lazebnik L.B. et al., 2002). Už užívání nízkých dávek léku (250 mg 1krát denně) vede ke snížení litogenity žluči a zabraňuje opakované tvorbě kamenů (Jungst D. et al., 1989).
Vzhledem k tomu, že léčba léky na žlučové kyseliny je poměrně dlouhá – až několik měsíců a někdy i let, je velmi důležitá compliance pacienta a farmakoekonomické aspekty terapie. Mezi ostatními přípravky kyseliny ursodeoxycholové dostupnými na ukrajinském farmaceutickém trhu vyniká URSOCHOL svou relativně nízkou cenou, takže litolytická terapie je dostupná širšímu okruhu spotřebitelů. Na základě výsledků analýzy velkoobchodních cen od 1. března do 12. března 2004 bylo zjištěno, že cena 50 tobolek URSOCHOL je nižší než u jiných léků registrovaných na Ukrajině obsahujících stejnou účinnou látku (tab. 1).
Tabulka 1
Odhad nákladů na URSOCHOL a další přípravky kyseliny ursodeoxycholové*
Příprava
Střední velkoobchodní cena, UAH.
URSOCHOL čepice. 250 mg č. 50
Čepice Ursofalk. 250 mg č. 50 (Dr. Falk, Německo)
