V dubnu 2006 doplaval osamělý delfín do zálivu na ostrově Tory u severního pobřeží Irska. Svou veselou povahou si rychle vysloužila přízeň místního obyvatelstva a přezdívalo se jí Duggie. Jejím nejbližším přítelem byl labrador jménem Ben, který každý den plaval na moře, aby si hrál s Duggiem.
Obvykle se v takových chvílích Ben vesele cákal ve vodě a Daggie kolem něj vyfukoval obří bubliny. Pokud se běžného člověka zeptáte, který ze dvou hrdinů v tomto příběhu je chytřejší, odpověď bude s největší pravděpodobností jasná. Společensky aktivní, společenští, hraví a chápaví složitým povelům od trenérů, delfíni si v očích široké veřejnosti suverénně nárokují titul nejchytřejšího zvířete (nepočítáme-li lidi).
V posledních letech však roste zájem o studium mentálních schopností psů. Výzkumníci z institucí, jako je Duke Center for Canine Thinking v Severní Karolíně (USA) a Center for Canine Thinking na University of Portsmouth (UK), zjišťují, že psí mentální procesy jsou mnohem složitější, než se dříve myslelo. V některých testech dokonce překonávají velké lidoopy a delfíny. Co se vědcům podařilo objevit? Mohou psi skutečně soutěžit s delfíny v inteligenci?
“Existuje mnoho důkazů, že psi jsou lepší než primáti ve čtení lidských komunikačních záměrů,” říká Laurie Santos, psycholožka z Yale University v New Haven v Americe, která se zabývá studiem primátů a psů, aby se dozvěděla více o lidské psychologii. “Chápou, že se lidé snaží předat nějaký druh informací, a využívají tyto komunikační signály mnohem efektivněji než primáti.”
Všemu rozumím, ale nedokážu to říct
Díky své citlivosti na lidské komunikační signály se psi stali téměř jedinými zvířaty, která chápou, co znamená ukazovací gesto. I naši nejbližší příbuzní, šimpanzi, se dívají jen na samotný prst, když se je člověk snaží nasměrovat na jídlo. Psi úspěšně interpretují ukazovací gesta a směr pohybu lidských očí k určení polohy vzdálených objektů. Tato schopnost je ve zvířecím světě velmi vzácná, ačkoli jsou jí obdařeni i delfíni – psi tedy nemohou v tomto parametru porazit své konkurenty.
Existuje však jedna kognitivní dovednost, kterou psi zvládají lépe než téměř jakékoli jiné zvíře. Border kolie jménem Chaser, vychovaná americkými psychology, se údajně naučila rozumět více než 1000 slovům, kterými vědci popisovali její hračky. Pokud je například požádána, aby přinesla Bumboozla, vycpaného oranžového koně, snadno ho najde mezi ostatními hračkami. Chaser dokáže porozumět i primitivním větám skládajícím se z předložky, dvou podstatných jmen a slovesa – například: „Noste míč do Frisbee“ („Vezmi míč do Frisbee“). Nejzdatnější opice, jako je slavný bonobo Kanzi, mají poloviční slovní zásobu než Chaser a nejlepší studenti delfínů v laboratoři mořských savců v Keualo Bay na Havaji byli schopni zvládnout jen asi 40 slov. Psi si tak lépe než jiná zvířata pamatují význam jednotlivých symbolů.
Nejen slova
Porozumění jazyku se však neomezuje pouze na slovní zásobu. Chaser dokázal porozumět základním syntaktickým strukturám, zatímco výzkumníci pracující s delfíny je dokázali vycvičit, aby rozuměli větám o až pěti slovech obsahujících složité pojmy, jako je „přes“ nebo „zobrazit“. Proto jsou delfíni schopni vnímat tisíce různých vět, které popisují mnohem složitější chování než „aport“.
Delfíni jsou navíc na rozdíl od psů dobří v řešení hádanek.
