Leningradská zoologická zahrada se aktivně připravuje na jaro. A do léta, kdy začne pracovat v novém režimu: od devíti do devíti hodin. O tom, jak přesně probíhají přípravy a jaké jsou potíže, hovořilo v pondělí 13. března nové vedení zoo a šéf kulturního výboru Fjodor Boltin na tiskové konferenci na místě pořádané agenturou TASS. Stručně řečeno: pavilony a expozice se nyní dávají do pořádku, po zimě je potřeba mnohé opravit. 75 procent krytů je ještě potřeba předělat.
Vedení se změnilo
Leningradská zoo loni v listopadu změnila vedení a novým ředitelem se stal Jurij Žuravlev. Brzy instituce změní svou finanční formu činnosti ze státní na rozpočtovou. Díky tomu bude práce s potřebami zvířat pohodlnější: dříve byla zoo nucena utrácet všechny vydělané peníze na údržbu, podpora byla poskytována pouze na nákup potravin.
Předseda městského výboru pro kulturu Fjodor Boltin řekl: „Problémy zoo se dlouho nikdo nezabýval, hlavním cílem nového vedení jsou změny. Chceme mluvit nejen o zvířatech z naší sbírky, ale také o zvířecím světě obecně. Je pro nás důležité, aby se zoo stala místem, kam lidé chtějí chodit.“
Pouze elektronické vstupenky
Nyní můžete vstup do zoo platit pouze elektronicky, ale je to dočasné. “Budeme muset být chvíli trpěliví, zvláště když máme lidi, kteří nám pomohou koupit lístky,” řekl Jurij Žuravlev. – 16. března už budeme mít nové podrobnosti, doufám, že maximálně do dvou týdnů budou pokladny zase fungovat. Navíc jsme se snažili vybrat dobu, kdy je tok lidí velmi malý.“
Do léta se plánuje prodloužení otevírací doby zoo, otevřeno bude od devíti do devíti. “Tímto způsobem budeme schopni zneškodnit množství lidí,” dodal Žuravlev.
Změněn byl i postup u zvýhodněných služeb: k tradičnímu pondělí přibyl další den bezplatné docházky pro velké rodiny – úterý. Vedení zoo také slibuje, že vyřeší problém s rampami, protože ty nejsou všude dostupné, a větší vstupy, aby se předešlo dlouhým frontám. Puškinova karta bude také fungovat: „Technicky je vše připraveno, všechny smlouvy jsou podepsané,“ řekl Žuravlev.
Se světem na provázku
Velká pozornost je v tomto období věnována výzdobě výběhů a výměně zeminy tak, aby byla zvířata blíže svému přirozenému prostředí.
Obyvatelé Petrohradu a obyvatelé Leningradské oblasti darují dekorace do Leningradské zoo zdarma. Vedoucí vývojového oddělení leningradské zoo Andrej Sulojev o tom hovořil: „Podle mých zkušeností 9 z 10 lidí souhlasí s darováním designových prvků Leningradské zoo. Lidé se ozvou, auta si sami přidělují, zoo to nestojí žádné peníze, kromě nákladů na benzín. Ve středu pojedeme vyzvednout pořezané stromy poblíž Gatchiny.”
Osoba, která plánuje instalaci dekorací do výběhů, není v současné době v Leningradské zoo. Natalya Budaragina, kurátorka oddělení primátů, vysvětlila: „Do budoucna chceme, aby byl plán vypracován hned, ale zatím se u nás všechno děje jinak. Přinesou nám nějaké stromy a my se podíváme, do jakého výběhu je nejlépe instalovat, pro jaké zvíře jsou vhodnější, protože mohou přinést hodně rozložitý strom nebo hodně vysoký.“
Podle hlavní zootechniky leningradské zoo Olgy Verkovich není instalace dekorací jen o instalaci nebo výměně stromu: „Musíte vzít v úvahu biologii zvířete, co má rád, je to velmi složitý proces.“
Nový přírůstek do rodiny kapybar
13. února se páru kapybar Ermak a Kaisa narodila tři mláďata – dva chlapci a holčička. (Kapybara nebo kapybara je semi-vodní býložravý savec – Přibl. vyd.) Zoo se při této příležitosti rozhodla vyhlásit soutěž pro všechny o nejlepší přezdívky pro nová zvířata.
Pěstují si vlastní potravu
Leningradská zoo má vlastní místnost pro pěstování zelených potravin a microgreens. Roste tam pšenice, ječmen, žito a kukuřice. Microgreens se přidávají do stravy primátů, hlodavců a plazů, aby jim pomohly získat dostatek vitamínů.
Nečekaní hosté
Aby se zvířata cítila pohodlně a mohla se kdykoli schovat před zvědavými pohledy, jsou ve výbězích instalovány vizuální bariéry: „Jsou tam různé domečky, některá spí v dutinách, jiná na větvích, takže vyrábíme různé vizuální bariéry, které budou pohodlné pro různé druhy zvířat,“ poznamenala Natalya Budaragina.
Zoo má výběhy, kam zvířata chodí ven, kdykoli se jim zachce. Existují však také nevýhody: vzhledem k tomu, že dveře jsou neustále otevřené, objevují se nečekaní hosté – holubi, kteří přenášejí mnoho nemocí. I když ptáčci vesele žerou ze stejného krmítka jako klokan a nic je netrápí.
„Tohle rozhodně není moc příjemná čtvrť, ale nemůžete všechno zakrýt kupolemi. Navíc zvířata mají stále imunitu,“ řekla Olga Verkovich.
Byly tam nějaké ztráty
V posledních letech se kvůli organizačním a jiným problémům v ústavu sbírka zvířat snížila, nyní jich v zoo žije 502 druhů. Jak se v ústavu říká, od minulého vedení nejvíce utrpěly ryby a koráli: „V tajnosti naše žraločí nádrž chátrá, některá akvária nefungují, jen začala vytékat. V současné době můžeme v dobrých podmínkách chovat pouze 500 druhů. Postupem času samozřejmě plánujeme naši sbírku rozšiřovat,“ vysvětlil nový ředitel.
Velká zvířata nelze chovat
Slony a hrochy zatím návštěvníci zoo bohužel neuvidí – nejsou tam. Podle nařízení vlády Ruské federace č. 1937 existují určité požadavky na chov velkých zvířat, ale oblast leningradské zoo to neumožňuje. Šéf kulturního výboru Fjodor Boltin ale neztrácí naději: problém lze podle něj vyřešit, pokud se najde vhodný pozemek, který zoo pomůže rozšířit.
A.K., petrohradský formát